„Paní Martina přišla poprvé do agentury v říjnu 2005. V této době ještě bydlela u svého bratra mimo své trvalé bydliště, kde pomáhala jemu a jeho ženě s dětmi a domácností. Práce jí však neuspokojovala a chtěla se vrátit zpátky domů. Měla však velké obavy zda ve svém bydlišti najde zaměstnání. Velkým rozhodováním musela projít i ohledně opuštění bratra. Paní Martina je velice hodná a nechtěla nikomu ublížit, ale zároveň si uvědomovala, že chce žít svůj vlastní život a hlavně být soběstačná.

Velký krok – Klientka se odstěhovala od bratra. Nyní jsme mohli společně pracovat na dovednostech souvisejících s hledáním práce, které  paní Martina neměla. Docházela pravidelně do agentury a společně jsme obešli více než 10 zaměstnavatelů. Paní Martina se pomalu stávala zkušenou a sebevědomou ženou, která věděla co chce. Jen nás trápilo, že nemůžeme najít vhodnou práci. Martina má SOU obchodní, ale chyběl jí dostatek zkušeností ze zaměstnání.  Nejvíce toužila po práci v kanceláři, bohužel ale neměla potřebné zkušenosti s prací na  PC. Tyto dovednosti si osvojila na jarním kurzu, který se konal v naší organizaci.“

pracovní konzultantka

 „Práci jsem hledala asi rok. Obešla jsem hodně zaměstnavatelů. Po nalezení práce jsem chtěla asistentku, ale nakonec mi stačilo pouze poradit při nástupu s pracovní smlouvou. Pracuji zde v kuchyni – pomáhám při přípravě jídla. Starám se o pokoje pro hosty, kde uklízím a převlékám postele. Dále mám na starost  zimní zahradu, ve které zalévám  květiny a vytírám. Všechny práce děláme společně s kolegyní, což jsem ráda. V zaměstnání se mi líbí, už bych neměnila. Dobře zde vycházím se všemi zaměstnanci. Do budoucna, až se firma rozjede naplno, bych  ráda pracovala třeba i v kanceláři na počítači, který si chci v nejbližší době koupit i domů, abych nezapomněla to, co jsem se naučila na kurzu PC.

Vzkazuji všem lidem, kteří ještě nemají práci, aby to nevzdávali a  nebáli se hledat. Důležité je si  práci vyzkoušet.“

                                                        paní Martina

 „Paní Martina se musela na začátku nejprve seznámit  s prostředím. V adaptaci  nepotřebovala s ničím pomoci, vše zvládala sama… Paní Martina je pilná a pracovitá, myslí dopředu a všímá si maličkostí – třeba když dojde sůl ve slánce, tak jí doplní. Je na ní spoleh. Byla se  na ni podívat i maminka, která říkala, že je Martina jak vyměněná – směje se i doma. 

Zaměstnavatel by měl být především lidský. Sám jsem projel celý svět a zažil i hlad a tak nedělám rozdíl mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem  – kladu důraz na rovnost. Snažím se lidem v práci udělat  co nejpříjemnější  prostředí – zpříjemnit jim život.

vedoucí pracoviště