Zaměstnavatel v soukolí Podporovaného zaměstnávání

Zákon o zaměstnanosti definuje člověka se zdravotním postižením jako osobu, které je uznán invalidní důchod a je jí poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Z hlediska práce je zdravotní postižení velmi různorodé a má rozdílnou míru závažnosti. Kde je role zaměstnavatele? Metoda podporovaného zaměstnávání je postavena na odborné a individuální podpoře. Tato podpora je určená nejen lidem se znevýhodněním na trhu práce, ale také zaměstnavatelům.

„Proč by chtěl člověk s postižením vůbec pracovat? Jak se projevuje zdravotní postižení? Zvládne takový člověk plnit své pracovní povinnosti? Proč bych měl takového člověka zaměstnat?“

To bývají jedny z mnoha úvodních otázek, které si zaměstnavatelé kladou, když více proniknou do tématu zaměstnávání lidí s postižením. Motivy zaměstnat takového člověka jsou rozdílné.

Praktickým důvodem, proč zaměstnavatelé dávají práci lidem s postižením, je naplnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením. Zjednodušeně řečeno – povinný podíl musí vykázat každý, kdo zaměstnává více než 25 zaměstnanců. V tomto případě má zaměstnavatel tři možnosti: zaměstnat člověka se zdravotním postižením, odebírat výrobky či služby od firem zaměstnávajících osoby s postižením (ve více než 50%) anebo rovnou odvést peníze do státního rozpočtu. Zaměstnání osoby s postižením pak je nejméně nákladnou cestou, která se zaměstnavateli zúročí i odvedenou prací zaměstnance se zdravotním postižením.

Všemi pády skloňovaná je dnes i tzv. společenská odpovědnost. O společenské uznání a dobrou pověst usiluje i v České republice stále více firem, které chtějí ekonomicky růst a zároveň se chovat eticky – respektovat základní práva (jako je právo na práci), podporovat společenský rozvoj a společensky prospěšné činnosti. Tato odpovědnost nespočívá v tom, co firmy musí dělat, ale v tom, co dělat mohou a chtějí.

Neopomíjejme ale i lidský faktor. V člověku s určitým znevýhodněním na trhu práce může zaměstnavatel získat motivovaného zaměstnance, který si svého pracovního místa velmi váží. To i v případě práce, která je vnímaná jinými zaměstnanci jako neatraktivní.

Zaměstnavatel na tuto problematiku nemusí být sám. Organizace, které správně poskytují metodu Podporované zaměstnávání, mu umí zdarma pomoci v mnoha oblastech. Jde například o pomoc s vytipováním či vytvořením vhodného pracovního místa tak, aby bylo „ušito“ na míru člověku s postižením a zaměstnavateli. Unikátním nástrojem Podporovaného zaměstnávání (PZ) jsou tzv. pracovní asistence – jedná se o podporu člověka se zdravotním postižením přímo na pracovišti. Pracovní asistent (zaměstnanec poskytovatele metody PZ) pomáhá se zapracováním nového zaměstnance, usnadňuje komunikaci s člověkem s postižením a podporuje jeho úspěšné zapojení do kolektivu. Velkou příležitostí je pro zaměstnavatele i pomoc s vyjednáváním různých finančních příspěvků a poradenství v legislativních otázkách – ať se již jedná o granty Evropské unie nebo spolupráci s Úřadem práce.

Tyto, ale i další otázky zaměstnavatelé řeší samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty. Ze zkušenosti organizace Rytmus Střední Čechy, o.p.s. mohu s radostí konstatovat, že čím dál více firem se stává společensky odpovědnými a tím více lidí se zdravotním postižením nachází své vysněné zaměstnání na otevřeném trhu práce.

Mgr. Klára Lovíšková, Rytmus Střední Čechy, o.p.s.